O ASSOCIACI

Poslání naší asociace

Chceme zvýšit povědomí a prestiž kadeřnické profese mezi širší veřejností.

Chceme navrátit sílu našemu krásnému řemeslu, podpořit jeho atraktivitu a získávat do kadeřnických učilišť co nejvíce talentovaných studentů, kteří uvidí v kadeřnické profesi svou budoucí příležitost pro úspěšnou kariéru a rozvoj svého talentu.

Kadeřnická profese se neustále vyvíjí a tím klade i vysoké nároky na neustálé vzdělání kadeřníků ve všech oblastech kadeřnické profese. Proto je naším cílem iniciovat nezbytné změny v současných osnovách odborného vzdělávání a praktické přípravy budoucích kadeřníků. Chceme podpořit spolupráci mezi kadeřnickými učilišti a salony, která povede k možnosti dlouhodobě využít praktické formy výuky přímo na salonech a do budoucna přispěje k vysoké kvalitě absolventů kadeřnických škol.

V současné době změnila řada lidí své běžné spotřebitelské chování v důsledku pandemie a obavy z možné nákazy. Proto chceme obnovit důvěru našich zákazníků a dlouhodobě budovat jejich povědomí o tom, že kadeřnické salony jsou díky striktním hygienickým normám, které musí ze zákona důsledně dodržovat, místem s vysokým hygienickým standardem poskytujícím adekvátně bezpečné prostředí. Tím také chceme zabránit pravděpodobnému poklesu návštěvnosti, který by mohl být pro část českých salonů ekonomicky likvidační.

Chceme zviditelnit ekonomický přínos, důležitost a velikost kadeřnického segmentu v očích státních institucí. Chceme se stát jejich plnohodnotným a důvěryhodným partnerem, a to jak při řešení běžné podnikatelské problematiky v kadeřnickém oboru, tak i při řešení dalších potenciálních krizových situací s možností hájit ekonomické zájmy malých a středních podnikatelů v kadeřnickém a beauty oboru.

Ekonomická stabilita salonů a zaměstnavatelů v kadeřnickém segmentu

Kadeřnický trh v České republice je velmi diverzifikovaný, a to jak z pohledu velikosti salonů, tak i z pohledu funkčních business modelů. V České republice je dle našeho odhadu přibližně 75% všech salonů tvořeno nezávislými kadeřníky podnikajícími samostatně ve svých či sdílených salonech. Zbytek trhu tvoří salony se zaměstnanci. Každý z existujících business modelů má své výhody, příležitosti, ale i potenciální rizika spojená s podnikáním a nutností řešit specifickou problematiku, což se ve velké míře projevilo na jaře 2020 během 1. vlny uzavření kadeřnických a kosmetických salonů. Z těchto důvodů také během jara 2020 vznikla nezávislá iniciativa zaměstnavatelů v kadeřnickém oboru, kteří na základě společných podnětů, týkajících se především oblasti péče o zaměstnance a oblasti řešení fixních nákladů salonů, připravili sérii otevřených dopisů adresovaných ministryni financí, ministrovi průmyslu a obchodu a dalším klíčovým institucím s cílem  upozornit na problematiku kadeřnických salonů a na nutnost brát  kadeřnické salony jako důležitou součást malého podnikání v České republice. Tento počáteční impuls se postupně rozvinul v myšlenku celkové podpory kadeřnického řemesla a zviditelnění důležitosti kadeřnických salonů a jejich ekonomického přínosu v podnikatelském prostředí České republiky.  Založení Asociace zaměstnavatelů v kadeřnickém a beauty oboru na podzim 2020 je tedy výsledkem tohoto úsilí a našeho přesvědčení, že kadeřnická profese a všichni lidé pohybující se v tomto oboru, si zaslouží adekvátní pozornost. At už se jedná o kadeřnická učiliště, kadeřníky podnikající samostatně, zaměstnance v salonu či majitele salonů, všichni z nich tvoří důležitou a neoddělitelnou součást české ekonomiky.

Petra Vavrušková tehdejší situaci popisuje: „Když došlo k jarnímu uzavření salonů a zjistili jsme, že tato situace bude trvat určitě déle než měsíc, začali jsme s ostatními salony sdílet své obavy, protože jsme se najednou ocitli jako zaměstnavatelé v kadeřnickém prostředí na stejné lodi, to znamená s nejistými příjmy salonu, ale zároveň s vysokými fixními provozními náklady a náklady na zaměstnance. Proto jsme začali v rámci všech platných omezení pravidelně diskutovat a řešit budoucnost našich salonů.  Pravidelně se těchto setkání účastnilo šestnáct odborníků v naší profesi, zástupců jednotlivých salonů, kterých si nesmírně vážím. Viděla jsem tu rodící se společnou sílu, pochopila jsem, že vyrůstá ze vzájemné solidarity, a právě ta nám může pomoci při řešení naší situace s příslušnými vládními institucemi rozhodujícími o podpoře salonů během jejich jarního uzavření a také rozhodujícími o termínu otevření salonů. Když jsme s kolegy vyčíslili, kolik lidí zaměstnáváme (vice než 550), ale také jaké máme náklady na výplaty a všechny odvody, kterými přispíváme do státního rozpočtu, uvědomili jsme si, jak důležitý segment na kadeřnickém trhu představujeme a že by náš hlas měl být více slyšet. Proto jsme také připravili otevřené dopisy se všemi daty, návrhy a doporučeními, které jsme zaslali všem důležitým osobám, ovlivňujícím aktuální situaci. Já sama jsem například všechna čísla a svůj příběh poslala ministryni financí a ona promptně zareagovala se zájmem si vše vyslechnout a začalo se to najednou rozbíhat neuvěřitelnou rychlostí. Sešla jsem se s předsedkyní rozpočtového výboru a poslankyní, shodou okolností mou zákaznicí, za STAN Věrou Kovářovou. Dostalo se mi pozornosti a já mohla vyprávět svůj příběh: jsme firma s třicetiletou tradicí máme zaměstnance, kteří u nás pracuji i 25 let, ale nikdo se o nás nezajímá, takže jsme zralí k zániku – a nejsme sami. Paní předsedkyně přednesla naši situaci ve Sněmovně a na základě toho byl vypracován tehdejší program pro malé podnikatele a s.r.o.“

Systém vzdělávání a pověst kadeřnické profese – klíčová témata pro budoucnost kadeřnického oboru

Kadeřnické salony čelí dlouhodobě nedostatku zaměstnanců. Převážně ale chybí mladí absolventi kadeřnických učilišť s kvalitními praktickými základy a kteří vidí v kadeřnické profesi svou budoucnost.  To je zapříčiněno samotným systémem vzdělávání v kadeřnických učilištích. Tomáš Kotlár k tomu podotýká: „Jednou z klíčových oblastí činnosti naší asociace bude spolupráce s učilišti. Budeme usilovat o aktivní komunikaci jak s učiteli, tak s žáky. Naše vize do budoucna je, aby žáci již od prvních ročníku docházeli na praxi do kadeřnických salonů, aby tak po vyučení mohli nastoupit do pracovního procesu v plném rozsahu.“ Petra Vavrušková myšlenku nadále rozvíjí: „V první řadě bychom chtěli iniciovat a dovést k realizaci změnu školského odborného systému. Nejedná se přitom o nic světoborného. Inspirovat se můžeme v době První republiky, v níž studenti už v prvních ročnících studia nastupovali na praxi do salonů. Je klíčové, aby studenti získávali zkušenosti přímo v salonech od počátku, kdy jsou motivovaní a mají chuť se učit. Nároky zákazníků  se jim snáze vryjí pod kůži, studenti se dříve setkají se zaměstnanci a zaměstnavateli, poznají atmosféru pracoviště, uvědomí si důležitost psychologické průpravy a dalšího vzdělávání v oboru. Salon je navíc částečně neformální prostředí, může být podpůrnou rodinou, byť ne přímo pokrevní. Já v tomhle měla a mám štěstí dvojnásobné.“

David Lanča, ředitel společnosti Klier a člen AZKB k tomu dodává: „Vzdělávání je jednou z oblastí, která potřebuje velkou silou popohnat kupředu. Z našich učilišť vychází velmi málo kadeřníků, kteří jsou na skutečný kadeřnický život připraveni a je tedy nutností, aby se na jejich rozvoji podíleli zaměstnavatelé kadeřnických salonů. Vzdělávání jednotlivých kadeřnických značek je zaměřeno spíše na znalosti produktů než na skutečné kadeřnické umění. Pokud má skutečně kadeřnické řemeslo vyniknout, musí se na něm začít systematicky pracovat a zde je právě asociace velmi dobrou formou toho, jak toho společně dosáhnout.“

Druhou oblastí, na kterou se asociace chce zaměřit, je nízká pověst kadeřnického řemesla, která se následně promítá do rozhodování samotných uchazečů a rodičů při volbě školy pro své potomky. David Lanča k tomu dodává: „Jako zástupce největší kadeřnické sítě v Čechách, zaměstnávající okolo 300 kadeřnic a kadeřníků, vidím obrovskou nutnost ve vytvoření organizace, která bude šířit povědomí, o čem ve skutečnosti kadeřnické řemeslo je. Náš obor se neustále vyvíjí a já jsem přesvědčen o tom, že spousta lidí má představu o kadeřnickém salonu a jeho činnosti úplně jinou, než tomu ve skutečnosti je.“ Tomáš Kotlár jeho slova potvrzuje: „Je naším cílem udělat kadeřnický obor více atraktivní, vrátit do něj nejen umění, ale i vizi profesního úspěchu. Aby žáci devátých tříd základních škol toužili po tom stát se uměleckým kadeřníkem.“ Petra Vavrušková k tomu dodává: „Často se setkávám s tím, že studenti odcházejí ze škol demotivovaní a chybějící praxe je pak v salonech ještě více odradí od pokračování v oboru. Přála bych si, aby se kadeřnická profese dostala do podvědomí mladých jako profese přinášející uspokojení, možnost se kreativně i profesně realizovat a výsledky práce vidět okamžitě.“

Jedním z významných cílů asociace tedy bude budovat pověst kadeřníka jako profesní volby a inspirovat a motivovat žáky učilišť k volbě této profese a ukázat jim, že nejlepší start kariéry začíná jako zaměstnanec v kadeřnickém salonu.

David Lanča k tomu poznamenává: „Spousta z nás si uvědomuje, že návrat k řemeslu, bude dávat smysl hlavně tehdy, když bude zejména mladý člověk chtít najít dobře ohodnocené zaměstnaní a bude schopen nabídnout něco více než jeho okolí. V době, která se zaměřuje čím dál tím více na technologické uplatnění, bude mít kadeřničina stále své místo. Vlasy porostou stále a technologický vývoj profesionální přístup a ruce kadeřníka kompletně nahradit nemůže. Kadeřník pracuje dost často nejenom s vlasy, ale také s emocemi klienta či klientky, a to technologický vývoj nenahradí. Do širšího podvědomí okolí se ale musí tyto informace dostat a asociace by mohla být ta, která přiblíží krásu a unikátnost kadeřnického řemesla.“ Jednou z možností může například být i propojení a navázání spolupráce mezi dětskými domovy, odbornými učilišti a samotnými salony. Petra Vavrušková tuto myšlenku a vizi dále rozvíjí: „Mladým lidem, kteří vyjdou z domovů a nevědí kde začít, můžeme usnadnit cestu k soběstačnosti tím, že jim už v rámci života v domově představíme naši profesi, motivujeme je, pokud se rozhodnou ji vyzkoušet a přihlásit se na odbornou školu, nebo jim nabídnout přípravný výcvik přímo v salonu a dodat jim pocit jistoty, že když tu práci budou dělat dobře, budou schopni vystudovat.“ David Lanča k potřebě Asociace zaměstnavatelů na závěr dodává: „Kadeřnické řemeslo potřebuje silného partnera, který bude bojovat za jeho rozvoj. Výsledkem by mělo být navrácení síly řemeslu, které je pro společnost přínosem nejenom ekonomickým, ale také emočním.“

Kadeřnický salon jako místo, kde se cítí klienti i zaměstnanci dobře a bez obav

A jaké další cíle bude mít asociace? To shrnuje předsedkyně asociace Petra Vavrušková: „Zřejmou prioritou asociace v krátkodobém horizontu je být nápomocna při řešení ekonomických důsledků a adekvátních finančních kompenzací v době uzavření ekonomiky, kterou znovu zažíváme a s určitou pravděpodobností možná znovu zažijeme v roce 2021. Dalším cílem je dlouhodobě budovat povědomí u dosavadních i potenciálních zákazníků, že kadeřnické salony, které ze zákona musí dodržovat přísné hygienické normy, jsou pro ně relativně bezpečným prostředím s limitovaným počtem osob na plochu salonu. Po podzimním znovuotevření salonu budou pravidla dozajista zase přísnější a my je opět budeme striktně dodržovat a zároveň motivovat všechny salony na trhu ke stejnému přístupu. Finální zákazníci se ale pochopitelně bojí. Proto je náš současný úkol ukázat klientům, že svěřit se do péče kadeřníka je i v současné situaci pro ně bezpečné, že jsme transparentní a pod přísným dohledem hygieny.“

Rozvoj možností sebevzdělávání

Petra Vavrušková na závěr popisuje důležitost sebevzdělávání: „Za mou dlouholetou praxi a léta cestování za krásami našeho řemesla, jsem poznala spoustu kolegů z celého světa a považuji za důležité je zvát i k nám a obohacovat se navzájem. Zpřístupnění a rozšíření nabídky sebevzdělávání by mělo otevřít možnosti rekvalifikace a přinejmenším motivovat k profesi čerstvé kadeřníky, aby získávali svou praxi v salonech doplněnou o intenzivní sebevzdělávání. Taková je moje zkušenost skrze kadeřníky, kteří se u nás učili a posléze pracovali. Že založili časem svůj vlastní salon a zůstali úspěšně v oboru považuji za obrovský úspěch, protože i když tito lidé z našeho salonu odešli, měla jsem radost, že jsme vychovali šikovné samostatné kadeřníky, kteří sdílí lásku ke své profesi.“